PUDL STŘEDNÍ A TRPASLIČÍ FAWN :: ŠPANĚLSKÝ GALGO

PSÍ SPORTY

• HOOPERS

„Hoopers“ je nová plnohodnotná a samostatná sportovní aktivita pro psy. Pochází z USA a postupem času se rozšířila i po Evropě (jednou z hlavních průkopnických zemí je v současné době Holandsko). Přestože původ hoopers nás odkazuje k agility, jde v dnešní době o samostatný sport. Nabízí možnosti aktivního vyžití jednak pro všechny psy, kterým stále ještě dělá radost pohyb. Stejně tak je určen pro psovody – majitele takových psů, nebo psovody s omezením v pohybu, kteří si chtějí se svým zdravým psem dopřát společnou aktivní zábavu.
Hoopers je sport kladoucí na psy určité psychické i fyzické požadavky, ovšem překážky jsou koncipovány zcela bezpečně a s ohledem na minimální nároky na pohybový aparát psa i handlera.
Veškeré tréninky a učební procesy využívají nenátlakových metodik práce se psem, především klikr trénink. Cílem tréninkového procesu je pes chápající hlasové a vizuální pomůcky psovoda tak, aby nebyl závislý na jeho pohybu. Samostatně tak bude překonávat překážky, kterými probíhá nebo běží podél nich. V průběhu tohoto tréninku je možno nicméně využít i pohybu psovoda po hřišti a psa postupně učit samostatné práci. Prvky hoopers jsou tedy vhodné naprosto pro jakýkoliv tým psovod – pes, ať už jde o mladé psíky, připravující se na kariéru v agility, nebo týmy se psy vyřazenými ze závodů pro zranění či jiný zdravotní neduh neumožňující jim dále skákat. Je také vhodný pro psy, pro které je s ohledem na jejich tělesnou stavbu skákání nevhodné. A v neposlední řadě je určen i pro týmy, které prostě jen baví společná aktivita se psem a mají rádi variabilitu tréninků spojenou se společným posouváním vlastních hranic spolupráce.


• NOSEWORK

Nosework by se dal volně přeložit asi jako „práce nosem“. Jedná se o úplně nový psí sport, který vychází z nejpřirozenější schopnosti všech psů – čichu. Člověk psy dnes využívá při vyhledávání různých specifických pachů, kdy psi v různých prostředích a za nejrůznějších situací neomylně odhalí pach drog, výbušnin či akcelerantů požáru, psí nos je pomůcka kriminalistů, když pomocí metody pachové identifikace ztotožňují pach člověka odebraný na místě činu z pachového vzorku odebraného podezřelé osobě. Pes –záchranář je nepostradatelnou složkou při pátracích akcích po pohřešovaných osobách v terénu, v rozvalinách domů či pod sněhem. Nosework vychází z této praxe a spočívá v tom, že K9 tým – psovod a jeho pes hledá specifické pachy civilních látek v obdobných situacích jako profesionální K9 týmy policie, armády a záchranářů.
Tento sport je poprvé zaznamenán v roce 2009 v U.S.A. na západním pobřeží ve státě Kalifornie, tam se pořádaly i první oficiální závody. Posláním tohoto sportu je zábava a využívání přirozených schopností psů. Cílem hry je zabavit a pobavit psa, čímž bude spokojený i jeho páníček.
Jednotlivé směry noseworku jsou:
NW-N (nature): vyhledávání v přírodních terénech
NW-U (urban): prohledávání prostor, v kterých se nachází věci ponechané člověkem (může se jednat o vybavené místnosti, zahrady s ´harampádím´, skládky a skladiště, parkoviště, zříceniny hradů, náměstí, ulice...)
NW-W (water): vyhledávání ve vodě
NW-D (discrimination): rozlišování v řadách předmětů a osob
Více informaci na Noseworkcz.net











• DOG FRISBEE

Dogfrisbee je frisbee, které hrají psi. Psovod a pes tvoří dohromady jeden tým.
V dogfrisbee existuje několik odlišných disciplín, které lze rozdělit do dvou kategorií: distanční disciplíny a freestyle.
Distanční disciplíny
Ve všech distančních disciplínách platí pouze pokus, kdy pes chytí hozený disk ze vzduchu.
the Quadruped
Quadruped je vyřazovací soutěž v hodu do dálky. Je to jediná disciplína, kde muži a ženy závodí zvlášť. Soutěžící nejdříve absolvují jeden hod diskem bez psa a podle dosaženého výsledku jsou rozděleni do čtyř skupin. Každý tým ve skupině má tři pokusy na co nejdelší chycený hod, nejhorší tým vypadne a ostatní postupují stejným způsobem, dokud z každé skupiny nevzejde jeden vítězný tým. Vítězové skupin se poté stejným způsobem utkají mezi sebou.
TimeTrial
Ve vzdálenosti 20 yardů od startovní lajny je vyznačena druhá lajna. Úkolem týmu je v co nejkratším čase dvakrát chytit a přinést disk hozený za tuto hranici.
DogDartbee
Ve vzdálenosti 20 yardů od startovní lajny je střed terče. Terč se skládá ze čtyř kružnic: středová kružnice má průměr 0,5m, druhá 2,5m, třetí 4,5m a vnější 6,5m. Hodnotí se, kam dopadnou přední nohy psa: za disk chycený ve středu tým získává 100 bodů, ve 2. zóně 50 bodů, ve 3. zóně 30 bodů a ve 4. zóně 10 bodů. Pokud pes dopadne každou nohou do jiné zóny, počítá se zóna s nižším bodovým ohodnocením. Výjimkou je středová zóna, ve které stačí dopad jakékoli jedné nohy. Každý tým absolvuje tři kola po třech hodech, body se sčítají a osm nejlepších postupuje do semifinále. Z něj pak do finále postupují čtyři týmy.
Super Pro Toss & Fetch
Hřiště je po své délce rozděleno do pěti zón. Za chycení disku mezi 0-10 yardy nezíská tým žádný bod, mezi 10-20 yardy 1 bod, mezi 20-30 yardy 2 body, mezi 30-40 yardy 3 body a dále než za 40 yardy 4 body. Další zóna široká 5 yardů vede středem hřiště napříč ostatními zónami; začíná ve vzdálenosti 10 yardů a končí ve vzdálenosti 50 yardů. Za chycení disku v této středové zóně se týmu připočítává 0,5 bodů navíc. Za chycení disku ve výskoku se rovněž přičítá 0,5 bodu. Tým má 90 sekund na získání co nejvyššího počtu bodů, přičemž do konečného výsledku se započítává pouze pět nejlepších pokusů. Maximum získaných bodů je tedy 25.
Freestyle
Freestyle je nejatraktivnější a nejtěžší disciplína v dogfrisbee. Jeho pravidla i způsob posuzování se mírně liší v rámci jednotlivých organizací. V ČR se nejčastěji soutěží podle pravidel USDDN.
V případě USDDN má tým k dispozici 10 disků, 2 minuty a hudbu dle vlastního výběru na předvedení své sestavy. Jejich vystoupení je hodnoceno čtyřmi rozhodčími. První rozhodčí sleduje psa - jeho zájem o disky, atletické schopnosti, aportovací schopnosti atd. Druhý rozhodčí sleduje hráče - rozmanitost předvedených hodů, využití hrací plochy, schopnost plynule sbírat rozhozené disky atd. Třetí rozhodčí sleduje týmové prvky - overy (přeskoky psa přes hráče), vaulty (odrazy psa z těla hráče), multiple (min. 3 disky chycené rychle za sebou), dog catch (chycení psa ve výskoku), directional distance movement (min. 4 disky za sebou, které pes chytí ve větší vzdálenosti od hráče, např. v kruhu kolem hráče), team movement (společný pohyb psa a psovoda, např. společné otočky) a passing (dvě míjení psovoda v přímé linii). Čtvrtý rozhodčí počítá, kolik disků pes chytil a minul. Každý rozhodčí může dát týmu maximálně 10 bodů, tzn. nejvyšší možný dosažený počet bodů je 40.
Na závodech freestyle jako samostatná disciplína neexistuje. Vypisuje se soutěž "frisbee", která sestává ze dvou kol freestylu a jednoho kola Toss & Fetch (stejné jako Super Pro Toss & Fetch, pouze chybí středová zóna). Aby poměr freestyle : Toss & Fetch byl roven 80 : 20, násobí se počet bodů za každé kolo freestylu koeficientem 1,5. Všechny body se posléze sečtou.
Ve freestylu lze závodit v několika kategoriích:
štěňata - od 3 do 10 měsíců (v ČR tato kategorie neexistuje)
mladí psi - od 10 do 18 měsíců (zakázány jsou vaulty a flipy)
začátečníci - od 18 měsíců
open - od 18 měsíců


• AGILITY

Agility je sport se psy podobný koňskému parkuru. Vznikl okolo roku 1978 v Anglii a jedná se o sport, ve kterém jde o nejrychlejší překonání dráhy v určitý čas. Jednotlivé dráhy se liší.
Agility může dělat úplně každý s jakýmkoliv psem. Samozřejmě některá plemena se na agility hodí víc jako např. Chodský pes, pudl, sheltie, Český strakatý pes, papilon, belgičtí ovčáci atd. Závodí i různí kříženci. Na mistrovství světa v agility můžou jenom psi s průkazem původu, psi bez průkazu původu na mistrovství světa zatím nesmí.
Cílem je, aby psovod se svým psem překonal trať s překážkami ve správném směru a pořadí, bez chyb a v co nejlepším čase.
Je to pro psy jedna z nejpřirozenějších aktivit – pes ve smečce (společně se svým pánem) spolupracuje při překonávání překážek v honbě za kořistí. Kořistí se stává pamlsek či hračka a pochvala na konci každého parkuru. Je to sport, který prospívá fyzické kondici psa i psovoda a velmi dobře upevňuje vztahy mezi psem a pánem. Kromě toho je každý trénink i závod výbornou příležitostí pro socializaci psa – jinými slovy pes se v tomto prostředí naučí stýkat s ostatními psy i lidmi, zvykne si na ně, ztratí strach a tím se eliminuje jeho agresivita z tohoto strachu plynoucí.
Překážky na trati se dělí do tří skupin – skokové, zónové a probíhací. Mezi skokové překážky řadíme skok vysoký, skok daleký, zeď, viadukt a proskokový kruh, mezi zónové řadíme kladinu, áčko (šikmá stěna, viz obrázek), houpačku a stůl, do probíhacích patří tunely pevné a látkové, a slalom.
V optimálním případě překonává závodní tým (psovod a pes) parkur bez penalizace a v čase kratším, než je předepsaný. Důvody k penalizaci mohou být v zásadě tři – chyba, odmítnutí a překročení časového limitu.
Za chybu se počítá shození laťky u skoku vysokého, shození části zdi, odraz od překážky u skoku dalekého, minutí branky ve slalomu (s výjimkou první), nedošlápnutí psa do kontaktní zóny u zónových překážek, seskočení z houpačky dřív, než se dotkne země, nedodržení časového limitu výdrže na stole a obvykle u kategorie začátečníků (A1) neúmyslný kontakt se psem.
Zvláštním druhem chyby je překročení tzv. standardního času. Pokud tým překonal parkúr v čase horším než standardním, ale lepším než maximálním, je to považováno za chybu a každá setina sekundy, o kterou je překročen standardní čas, je penalizována jednou setinou trestného bodu (čas běhu se měří na setiny sekundy – čím dál obvyklejší je elektronická časomíra).
Za odmítnutí se považuje minutí nástupní strany překážky (např. pes překážku oběhne a musí se vrátit, stačí ale, aby pes minul překážku a současně proťal rovinu, ve které je nástupní hrana překážky – prostě překážku mine) a minutí první branky ve slalomu.
Každá chyba a každé odmítnutí je ohodnoceno 5 trestnými body. Počet chyb není omezen, maximální povolený počet odmítnutí je 2 na jeden běh.
Pokud tým poruší pravidla závažnější způsobem, než chybou či odmítnutím, bývá v daném běhu diskvalifikován. Důvodem pro diskvalifikaci je zejména nedodržení pořadí a směru překonávání překážek (pes jednu překážku mine a potom překoná další, pes překoná překážku v opačném směru, než je předepsáno), třetí odmítnutí v jednom běhu, kontakt psovoda se psem (A2, A3), kontakt psovoda s překážkou, shození jiné části překážky, než je povoleno (např. shození bočnice u skoku vysokého, "zbourání" zdi), překročení maximálního povoleného času běhu, opuštění parkuru psem, úmyslné zastavení běhu psovodem, či zdolání překážky nepovoleným způsobem (např. přeskočení tunelu). Velmi častým důvodem bývá zapomenutí obojku na krku psa. Psovod nesmí mít v ruce ani u sebe žádný předmět, kterým by psa motivoval (hračku, pamlsek…). I za to je diskvalifikace. Diskvalifikace hrozí i za nevlídné zacházení se psem (bití, tahání za kůži).
Jsou tři velikostní kategorie a to small (psi do 34,99 cm KVH [kohoutkové velikosti]), medium (psi od 35 do 42,99 cm KVH) a large (od 43 cm a výše). A podle nich je stanovena i výška překážek.
Týmy v agility jsou rozděleny do tří skupin podle výkonnosti – A1 (začátečníci), A2 (pokročilí) a A3 (profesionálové).
K zařazení týmu do kategorií slouží zkoušky.
Každý nový tým je automaticky zařazen do kategorie A1. Má-li pes nového psovoda a s prvním získal titul A3Championa, má nový psovod možnost přestoupit automaticky do kategorie A2.
Pokud tým absolvuje úspěšně 3 zkoušky kategorie A1, má právo postoupit do kategorie A2. Toto právo se mění v povinnost po uplynutí 1 roku ode dne složení třetí zkoušky A1.
Pokud tým složí 5 zkoušek kategorie A2 bez trestných bodů, s umístěním do 3. místa, u alespoň 2 rozhodčích, má právo postoupit do A3.
Tým může v A3 setrvat, nebo sestoupit zpět do A2 dle svého uvážení. Do A3 může postoupit opět po složení postupových zkoušek.
Pokud tým splní předepsané podmínky v A3 tři roky po sobě, získává pes titul A3Ch, který je mu udělen doživotně.

Více fotek najdete ZDE


• DOG RACING

Jedná se o sport, který lze lehce přiblížit ke koňským a chrtím dostihům. en s tím rozdílem, že se běhá krátká rovinná trať, jak s překážkami tak bez nich a vícekrát po sobě. Sport pochází z USA, kde racing běhají pouze terriéři již od šedesátých let.
Rovinnou trať může pes běhat od pěti - šesti měsíců.

Rovinná trať, cca 70-100 m, která je ohraničena plotem, takže pes nemůže utéci. Cílem je doběhnout
a) jako první do cíle
b) v co nejrychlejším čase na konec.

Psi běhají rovinnou i překážkovou trať za umělou návnadou, (může být střapec, kožka). Trať se může skládat ze tří až pěti nízkých překážek. Cíl je ohraničen stěnou, ve které je probíhací otvor odpdovídající velikosti psa. Stěna je z molitanu, aby nemohlo dojít ke zranění psa.

1. Psi startují skupinově ze startovních boxů a dobíhají do cíle otvorem cílové stěny. Pes, který vyběhne jako první do odchytového prostoru, vyhrává.
2. Psi startují sólo ze startovních boxů a dobíhají do cíle, kde uloví umělou návnadu. Zde se měří čas a vyhrává nejrychlejší pes v součtech.

Na trénincích se běhá rovinná i překážková trať a ze začátku se psi vypouštějí jednotlivě. Se skupinovými běhy se začíná v okamžiku, kdy je pes fixovaný na střapec, je pohlavně dospělý a umí vybíhat z boxů.

Každý majitel si může následně po tréninku vybrat v racingu svojí vyhovující kategorii, která jeho psovi bude nejvíce sedět.
a/ skupinové běhy
b/sólo běhy se zabíháním skrz stěnu do odchytového prostoru na čas
c/sólo běhy s ulovením střapce bez zabíhání skrz stěnu do odchytového prostoru na čas.

Více fotek najdete ZDE


• COURSING

Coursing je kynologický sport. Jedná se o jednu z mnoha aktivit, která je založena na touze psa lovit.
Běhá se v přirozeném, mírně svažitém terénu (není to však podmínkou), s přírodními nebo umělými překážkami. Cílem psa při coursingu je ulovit kořist, která je tažená navijákem. Tato návnada v podobě střapce z igelitových pásků nebo králičí kůže, je tažena lankem mezi kladkami po dráze, která simuluje skutečný běh zajíce. Jedná se dvoukolový závod, kdy trať o délce cca 548 - 914 m (600 až 1000 yardů) je postavena tak, aby psi prokázali rychlost, štvavost (při smečce i spolupráci) a inteligenci, kterou návnadě různě nadbíhají.
Maximální počet bodů, které lze v jednom kole získat je 100. Minimální počet bodů nutný pro postup do druhého kola je 50.
Coursing se stává v posledních letech v Česku oblíbenou aktivitou a není již pouze doménou chrtích plemen.
Jedná se o ideální vybití energie živějších plemen psů.
Více fotek najdete ZDE